V pondělí 18. května 2015 byl na stránkách Parlamentních listů.cz zveřejněn otevřený dopis chirurga MUDr. Bohdana Babince, CSc., adresovaný ministru zdravotnictví.
Přikládáme text otevřeného dopisu MUDr. Babince a reakci MUDr. Pavla Chrze, prezidenta ČSK, která byla zaslána šéfredaktorovi Parlamentních listů.cz:
Bohdan Babinec: Stomatologové nám způsobují zubní kazy, pane ministře!
Parlamentní listy.cz, 18. 5. 2015 17:59
Otevřený dopis ministru zdravotnictví.
Vážený pane ministře,
prezident České stomatologické komory Pavel Chrz se ve čtvrtek 14. května v otevřeném dopise obrátil na politickou reprezentaci, aby připravila veřejnost na vyšší náklady za stomatologickou péči. Odůvodňuje to tím, že zubaři už nemohou být nuceni odvádět náročnou práci v odpovídající kvalitě za cenu, která často představuje zlomek skutečné hodnoty výkonu. Dále pak žádá o zrušení nesmyslné povinnosti nabízet přednostně péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, která v podstatě již odporuje zákonem dané povinnosti pracovat podle moderních poznatků lékařské vědy.
Stomatologové si stěžují dlouhodobě a nutno přiznat, že v tomto případě i oprávněně. Není přece možné, aby úhrada za výkon, jehož podstatnou částí jsou materiálové vstupy, se za 20 let téměř nezměnila. Co však považuji za pobuřující, je způsob, jakým chtějí stomatologové dosáhnout nápravy. Požadují, aby si pacienti platili obyčejné amalgámové plomby. Důsledky tohoto rozhodnutí budou představovat v příštích rozpočtových období násobné zvýšení nákladů na ostatní, nestomatologickou zdravotní péči.
Především je důležité vysvětlit samotný mechanismus vzniku zubního kazu. Představitelé stomatologické komory se nám nyní a i v nedávné minulosti snažili namluvit, že zubní kazy jsou jen a pouze výsledkem nedostatečné péče o chrup. Jistě, v případě velmi nebezpečných parodontitid mají stomatologové a zubní hygienici naprostou pravdu, avšak v případě tvorby zubních kazů poslední seriózní vědecké výzkumy potvrzují, že čištění zubů do dvou hodin po požití potravy statisticky významně zvyšuje hrozbu vzniku kazu a čištění zubů častěji než 2x denně je již rizikovým faktorem. Za kaz ve velkém množství případů ti, kteří jej mají, ve skutečnosti vůbec nemohou. Asociálních jedinců, kterým pach z jejich vlastních úst nevadí, je jen zanedbatelná menšina. Kazivost zubů ovlivňují genetické predispozice, ve velké míře strava a navíc se nám zde velmi negativně projevuje zhoršující sociální situace desítek tisíc občanů naší země, kteří si nemohou dovolit nejen kvalitnější stravu pro sebe, ale bohužel ani pro své děti. Co hůř, mnozí naši občané si už nemohou dovolit ani základní zubní prevenci.
Stomatologové ve svých mnohých prohlášení zcela zapomínají na všechny, kteří se o svůj chrup řádně starají, přesto mají s kazy nemalé problémy. Tyto kazy jsou totiž zapříčiněny minulými stomatologickými zásahy – tím nemyslím zásahy z nějaké dávné minulosti, ale i ze současnosti. Zapomněli na každého, u koho použili amalgámovou výplň. Úhradová vyhláška totiž doposud rozlišovala dva druhy amalgámových výplní. Nedózovaný a dózvaný amalgám. Hrazen je však pouze nedózovaný.
Jaký je vztah mezi řádně provedenou amalgámovou výplní – nedózovanou – a zubními kazy? V roce 2008 některé evropské země přistoupily k zákazu používání amalgámu, protože (stejná informace je i ve stanovisku České stomatologické komory) nedostatek času na provedení výplně v kombinaci se zastaralým materiálem vede k nekvalitnímu provedení výplně s vysokou pravděpodobností její nízké trvanlivosti a tím i ke vzniku dalších kazů. Důvodem, proč nejsou amalgámové výplně zcela vhodné, je fakt, že po ztuhnutí ještě mírně zvětší svůj objem, čímž sice mnohem lépe zaplní prostor po odstraněném kazu, avšak toto zvětšení může vést i k prasklinám zubní skloviny a potencionálnímu vzniku dalšího zubního kazu. Dále pak časem procesy v ústní dutině – tedy vliv pH, vlivy bakteriální flóry a imunitní mechanismy – výplně uvolňují a následně jsou nezávisle na snaze o ústní hygienu branou infekce a stávají se neošetřenou ranou, která může vyvolat řadu zdravotních potíží na základě tzv. fokálních infekcí. Infekce, které díky nefunkční zubní výplni či neošetřenému zubnímu kazu nekontrolovaně vnikají do lidského organismu, stejně tak jako vnikají i u neošetřených otevřených ran kdekoli na těle, se šíří organismem. Mohou zasáhnout srdce, ledviny, klouby a další orgány, a díky dlouhé časové expozici jsou jedny z nejnebezpečnějších. U zdravého organismu dojde u otevřené rány k hojivým procesům, které v krátké době zabrání dalšímu průniku infekcí do organismu. V případě zubů však k žádným takovým regeneračním procesům nedochází a jedná se tudíž o dlouhodobě otevřenou bránu pro průnik skutečně všemožných infekcí. Pozdní odhalení původu infekce a také skutečnost, že v důsledku dlouhodobé expozice jsou markantní pouze její chronické projevy, je léčba takových onemocnění nesrovnatelně nákladnější. Navíc lze očekávat, že k nejvýraznějším projevům dojde až řadu let poté, co tak nezbytný preventivní prvek péče o zdraví, jakým kvalitní stomatologická péče je, bude v systému úhrad zrušen. To je velmi krátkozraké. Dnes na jednotlivci ušetříme stokoruny, za deset let to budou v nákladech na péči statisíce až miliony. Tímto přístupem se cena z mého pohledu zcela běžného ošetření v zubní ambulanci stává ze sociálního a zdravotnického hlediska časovanou megabombou. Zrušením úhrad i za ty mizerné plomby, které pojišťovny doposud hradily, dostaneme nejméně 2/3 obyvatelstva do situace, kdy se pro ně návštěva zubního lékaře stane finančně nedostupnou. Toto tvrzení není rozhodně přehnané.
Uvědomme si, že minulé vlády dostaly obrovskou skupinu našich občanů do situace, kdy mají každý měsíc – po všech nezbytných platbách – pro celou svou rodinu k volné dispozici ne více než dva tisíce korun. Je pro ně zcela nemyslitelné, aby vůbec mohli zaplatit za svou naprosto zásadní léčbu – jejíž význam však mnozí nechápou – polovinu z rodinných disponibilních prostředků. Totiž takovýmto nefér atakům jsou naši občané vystavováni již léta a to vše spolu s růstem nezaměstnanosti, snižováním reálných příjmů, dělá ze zdánlivě banálního problému přesunutí plateb za jednoduchý zdravotní úkon na pacienty zcela zásadní ekonomický problém českého zdravotnictví, který se však projeví až daleko za horizontem vládnutí vlády, jejímž jste členem.
Shrnu-li současný stav, musím konstatovat, že stomatologové jsou státem prostřednictvím úhradové vyhlášky tlačeni do provádění výplní, které ve svém důsledku zubní kazy způsobují. Nyní hrozí, že odpovědní představitelé státu svou nečinností odpovědnost za tato onemocnění přenesou pomocí nerozumných akcí zubařů na pacienty. To není naše politická reprezentace skutečně schopná adekvátní reakce?
Vážený pane ministře,
můžete zabránit velmi vážnému problému, se kterým se v budoucnosti bude muset celá naše země vypořádat. Máte možnost významně ušetřit prostředky na péči o zdraví našim dětem. Proto Vás ze všech těchto důvodů žádám jako odpovědného lékaře o osobní angažovanost v této problematice a také Vás žádám o provedení změny vyhlášky ministerstva zdravotnictví o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení tak, aby naše zdravotnictví bylo skutečně na úrovni 21. století. Jedinou skutečnou odpovídající léčbou zubního kazu lege artis je v dnešní době použití estetického výplňového materiálu.
Tedy použití tzv. bílé výplně. Dokonce i kapslovaný či jinak řečeno dózovaný amalgám, který minimalizuje manipulaci se rtutí a garantuje výrobcem přesně nastavený optimální poměr prášku a kovu pro vznik kvalitní slitiny, je řešením jen pro ty sociálně nejslabší skupiny obyvatel. Máte moc prosadit, aby parlament po seznámení se se zdravotními hrozbami plynoucími z nedostatečné stomatologické péče, schválil zavedení plné úhrady bílých plomb nebo alespoň dózovaných amalgámových plomb v takové výši, která odpovídá skutečně vynaloženým nákladům na jejich aplikaci zubními lékaři. Stomatologové budou spokojenější a nebudou nás pak třeba mylně informovat o tom, že si za své zubní kazy můžeme jen a pouze sami, protože si špatně čistíme zuby.
S úctou MUDr. Bohdan Babinec, CSc., chirurg
——————————————————————————————————————————-
Otevřený dopis prezidenta ČSK MUDr. Pavla Chrze MUDr. Bohdanu Babincovi, CSc.
Držte se, prosím, chirurgie, o stomatologii nevíte zhola nic a jen šíříte nepravdy a poplašné zprávy!
Pane doktore,
ačkoliv jsem kvalifikací stomatochirurg a během studia jsem složil státní závěrečnou zkoušku z chirurgie, nikdy bych si netroufl napsat otevřený dopis ministru zdravotnictví, ve kterém bych na chirurgy nakydal tolik neodborného „hnoje“, jak jste to Vy předvedl ve svém dopise, který zveřejnily Parlamentní listy 18. května! Nevím, kde se ve Vás vzala touha komentovat boj České stomatologické komory o důstojnější podmínky pro práci svých členů zrovna tímto nešťastným způsobem, ale faktem je, že jste stvořil neuvěřitelnou směs racionálních, polopravdivých a zcela lživých argumentů, při jejímž čtení jsem jen s obtížemi zachoval klid.
Tak tedy, pane doktore, proberme to postupně:
JAK VZNIKÁ ZUBNÍ KAZ?
- Mechanismus vzniku zubního kazu je znám již dlouhá léta. Jde o to, že v nahromaděném plaku na povrchu zubů a v prostorech mezi nimi dochází ke „zpracování“ zkvasitelných cukrů několika druhy bakterií, přičemž právě tento proces a žádný jiný, je původcem vzniku zubního kazu. Jako lékař jistě chápete, že bakteriální mikroflóra je přítomna v ústech každého člověka, rozhodujícím faktorem, zda ke vzniku kazu dojde či nikoliv, je pak tedy přítomnost onoho zubního plaku, tedy nedostatečná čistota povrchu zubů a mezizubních prostor.
- Stejný plak, pokud není dostatečně vyčištěn, je schopen v řádu dnů mineralizovat a proměnit se tak v zubní kámen, což je prvopočátek dalšího závažného onemocnění dutiny ústní, i Vámi zmiňované parodontitidy.
- Je tedy nad slunce jasnější všem, zřejmě kromě Vás, že právě kvalitní ústní hygiena je absolutní prevencí zubního kazu, s výjimkou několika málo procent lidí, postižených závažnými celkovými onemocněními s projevy v dutině ústní.
- Genetická predispozice ke kazivosti zubů nebyla nikdy vědecky dokázána. Naopak, jedná se o nejčastější výmluvu pacientů, jejichž úroveň zubní hygieny je při prvním pohledu do jejich ústní dutiny minimálně diskutabilní.
AMALGÁM – PRO A PROTI
- Zajímalo by mě, pane doktore, o co opíráte svá zásadně mylná tvrzení o amalgámových výplních a jejich „rizicích“ pro zdraví celé populace? Jediným pravdivým tvrzením Vašeho dopisu v tomto ohledu je fakt, že úhrada tohoto výkonu ze zdravotního pojištění dnes ani nekryje náklady na materiál a režijní náklady ordinace, ve které je taková nedózovaná amalgámová výplň zhotovována. Tvrdit ovšem, že výsledkem tohoto faktu je stav, kdy zubní lékaři svoji práci „odfláknou“ a tím ohrožují zdraví obyvatelstva, je od Vás nanejvýš troufalé! Možná i Vy si pamatujete, že jste při promoci skládal lékařskou přísahu a možná i Vy jste mnohokrát ve své praxi musel vykonat pro své pacienty věci, o kterých jste jasně věděl, že je Vám nebo Vašemu zaměstnavateli nikdo nezaplatí a my je povětšinou ani nemáme. ANO, právě tak pracujeme dnes my, stomatologové. I proto již řadu let usilujeme o zásadní navýšení plateb za takové výkony a nebo (při vědomí, že zubní kaz je naprosto preventabilní onemocnění) o jejich vyjmutí ze systému veřejného zdravotního pojištění.
- Vaše argumentace, že vyjmutím amalgámových výplní ze zdravotního pojištění se stane zubní péče nedostupnou pro 2/3 obyvatelstva, je zcela mylná. Zní jako vystřižená z předvolební kampaně, se kterou, pokud se nemýlím, máte jistou zkušenost. Lidé, kteří o svoje zuby pečují a kteří chodí pravidelně dvakrát ročně na preventivní prohlídku ke svému zubnímu lékaři, totiž potřebují výplň jen opravdu málokdy. Nikoho v aktivním věku jistě nezabije, když za ni pak zaplatí několik stokorun, tedy cenu dnes běžnou za mnohé jiné služby, ve kterých ani zdaleka nejde o zdraví. Pro děti do 18 let a také pro seniory, by byla nadále zachována možnost výplní hrazených ze zdravotního pojištění.
- Tímto jednoduchým krokem, tedy vyjmutím výplní ze zdravotního pojištění, by náš solidární zdravotně finanční systém ročně ušetřil zhruba jednu a půl miliardu korun!
- Váš poslední omyl spočívá v představě, že zubní medicína
21. století je prosta amalgámových výplní a její budoucností jsou, jak píšete „bílé plomby“. Omyl, pane doktore! Jistě to nemůžete vědět (pak se ale znovu nabízí otázka, proč to veřejně tvrdíte v otevřeném dopise?), ale kvalitní výplň v postranním úseku chrupu stále je a jistě ještě řadu let bude zhotovována z dózovaného amalgámu. Je tomu tak proto, že žádný jiný materiál nedosahuje v této části chrupu takových vlastností a kvality, jako právě Vámi zavrhovaný amalgám.
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Pane doktore, dovolím si na závěr své odpovědi na Váš otevřený dopis jednoduché shrnutí a zároveň i důrazné doporučení: Držte se, prosím, chirurgie, o stomatologii nevíte zhola nic a jen šíříte nepravdy a poplašné zprávy! Pokud máte touhu veřejně diskutovat o našem zdravotnictví, myslím, že chirurgie nabízí témat dost a dost.
MUDr. Pavel Chrz
prezident České stomatologické komory