Místo léčby papírování. | foto: Profimedia.cz
Podklady pro „sociálku“, statistická hlášení, potvrzení pro pojišťovny či sportovní spolky, výpisy ze zdravotní dokumentace. Řečeno s nadsázkou, nejdůležitější dovedností lékaře je psaní všemi deseti. Jenže zdravotnická byrokracie zabírá lékařům až čtyřicet procent pracovní doby, z toho šedesát procent podle nich zbytečně.
„Na vyžádání správy sociálního zabezpečení vypisujeme třeba u plně invalidního pacienta s vrozenou mozkovou obrnou kontrolní zprávy. Je to bizarní, protože je evidentní, že stav je nezvratný,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. Lékaři tak místo léčení úřadují a čas na pacienty se krátí.
Ministerstvo zdravotnictví jejich námitky uznalo a požádalo je, aby zaslali návrhy, co z administrativy by se dalo omezit. Po zbytek roku teď bude probíhat administrativní audit.
„Návrhů je skutečně velké množství. První sadu opatření budeme mít hotovou do konce června. Počítáme například se zrušením některých dokumentů posílaných krajským úřadům,“ potvrdila mluvčí resortu zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Změny ve vypisování lázeňských poukazů
Ještě než však ministerstvo audit dokončí, dočkají se praktičtí lékaři možná jiné úlevy. Na ministerstvu se totiž řeší vypisování lázeňských poukazů. Teď je na doporučení ambulantního specialisty, třeba ortopeda, píše praktický lékař. Do budoucna by to mohlo být tak, že kdo lázně navrhne, žádost pojišťovně bude i moct podat.
„Může se stát, že budou rozšířeny i některé kompetence u ambulantních specialistů,“ připustila mluvčí resortu Štěpanyová. Podle úředníků by pak úlevou měla být elektronizace, třeba e-neschopenka, která začne v plné verzi fungovat od ledna příštího roku.
Právě kvůli e-neschopence měli praktičtí lékaři s ministerstvem práce a sociálních věcí spor už v únoru. Resort totiž požadoval, aby ji vystavovali už od července, ale zároveň vyplňovali i známé papírové formuláře „s pruhem“. Lékaři se rozhodli to bojkotovat.
20 letTak dlouho musí dokumenty uchovávat lůžková oddělení. Doba se zkrátila ze 40 let. |
Teď je nařízení passé. O odložení projektu na leden 2020 rozhodli minulý týden poslanci. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová k tomu uvedla, že udělá vše pro to, aby byla e-neschopenka funkční.
Jenže ani plná verze nakonec nemusí znamenat, že lékaři nebudou vyplňovat „papír“. Z dosavadních jednání totiž vyplynulo, že i po prvním lednu se bude nejspíš vypisovat ještě potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti. A v něm se znovu ručně vypíšou informace o pacientovi včetně poschodí, ve kterém bydlí, o zaměstnavateli, délce trvání neschopnosti či o vycházkách.
„E-neschopenka je po elektronické stránce dobře propracovaná, ale tohle budeme s ministerstvem ještě diskutovat,“ říká předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Svatopluk Býma. „Heslo, že když se provede elektronizace, sníží se byrokracie, neplatí,“ dodává.
Plná čekárna na konci měsíce
Z celkové pracovní doby totiž lékaři byrokracií tráví skoro polovinu času. Vyplňují se výkazy pro zdravotní pojišťovny, potvrzení pro komerční pojišťovny, sportovní spolky, školy, mateřské školky, policii či soudy.
A často se provádějí úkony, které jsou podle lékařů absurdní. To je příklad lístku na peníze. Pro něj si lidé chodí na konci měsíce jako pro potvrzení, že jsou stále nemocní. „Nedává to smysl. Jsem povinen svůj díl neschopenky poslat správě sociálního zabezpečení. Přesto pacient přijde, ačkoli jsem neschopenku ještě neukončil. Tito lidé se nahrnou do čekárny a tvoří nervozitu,“ popisuje Petr Šonka. „V každé ordinaci je to několik desítek lidí měsíčně,“ doplňuje.
Podobně zbytečné je podle lékařů potvrzení schopnosti studovat vysokou školu. „Je to velmi formalizovaná záležitost. Dnes ale potřebujete i potvrzení, že můžete hrát fotbal za Horní Dolní nebo že můžete být vůdce malého plavidla,“ dodává Šonka.
Třeba Česká stomatologická komora si spočítala, že kdyby ubylo jen deset procent administrativy, uvolněné minuty by rozvázaly ruce 170 zubařům, podle šéfa České stomatologické komory Romana Šmuclera to jsou víc než dva lékaři na okres.
„Pacienti se nemohou divit, že ordinace po čtyřech pěti hodinách zavře,“ říká Šmucler, který ve stomatologické praxi za „nejšílenější“ požadavek považuje uchovávání návodů k přístrojům. „Úředníci kontrolují a pokutují, když ho nemáme ke všemu v češtině a hezky uložený,“ říká. „Už byl i konflikt za vypínač, kde neměl lékař návod k tomu, co je to „on“ a „off“.
Pacientské souhlasy
V praxi ale přibývá i souhlasů a poučení pacienta, a to přímo úměrně s tím, jak přibývají jejich práva. Zatímco dříve lékař rozhodl o zákroku, a pokud pacient nebyl proti, začalo se s léčbou, dnes se vysvětluje a pacient se rozhoduje sám. „Nejlépe je vše sepsat a nacenit. To stojí spoustu minut, a tedy i peněz. Odměnou je, že pacient je člověk a rozhoduje o svém osudu. Logicky je to ale dražší a potřebujeme více lékařů,“ podotýká Šmucler.
Ministerstvo zdravotnictví už tlaku terénu částečně vyhovělo loni na podzim, odkdy platí novela vyhlášky o zdravotnické dokumentaci. Ta zkracuje zubařům či gynekologům dobu, po kterou uchovávají pacientovu dokumentaci, z deseti na pět let od posledního léčení. U lůžkové péče se doba zkrátila ze 40 na dvacet let.
„Bylo také domluveno s ministerstvem práce, že lékaři budou moci používat pro vytváření e-neschopenek stejný certifikát, který využívají pro e-recept, a nemusí si tedy vyřizovat jiný,“ uzavřela Štěpanyová.
Na stížnosti lékařů zareagoval i resort práce. Od začátku roku nemusí tak často vypisovat kontrolní hlášení pro Českou správu sociálního zabezpečení. Třeba kontrolní posouzení pacientů s trvalou diagnózou už opakovaně lékaři dělat nemusí.